NEPTEJTE SE, PROČ…

Slyšela jsem zajímavou větu: „Neptej se proč se mi to děje, přemýšlej, co tě to má naučit“. Kdo tuto myšlenku vyslovil, to nevím. Chci mu však poděkovat.

Nedávno jsem se setkala s lidským zlem. Nečekaně a na plné pecky. Život mi nepostavil do cesty zlo poprvé. Ale opět mne zaskočilo. Je dobré si stále připomínat, že kdykoliv jsme šťastní a žijeme naplněný život, tak si máme tyto okamžiky vychutnávat a nabírat sílu. Bude se nám hodit v okamžiku, kdy staneme tváří v tvář závisti, zlu a žlučovitosti některých lidí. Vypadají jako vymyšlení. Kroutíme hlavou a stále nechápeme souvislosti. Racionální hemisféra si s těmito situacemi zpočátku neporadí. Věřte mi.

Zkusme si natrénovat na těchto nesnášenlivých lidech techniku tří darů.

Představme si, že jsou naši pomyslní trenéři. Snažme se utužit naše tělo i ducha. Je to podobné jako se studenou sprchou. Zpočátku si říkáme, že radši uhneme proudu ledové vody, není to komfortní situace. Časem můžeme tuto otužovací zkušenost pojmenovat bodem zlomu.

Máme-li splín a nevidíme ono světlo na konci tunelu, zkusme nalézt tři pozitivní věci, které se nám současně, se zdánlivě bezvýchodnou situací, nabízí. Jak?

Tak například: před mnoha lety jsem ze dne na den přišla o pracovní místo. Viděla jsem všechno černě. Nedokázala jsem vnímat se změnou místa žádná pozitiva. I když bila přímo do očí. Bolestivý odchod vytvořil neprůhledný tmavý flek. Bolest mne tlačila na hrudi a najednou jsem vnímala potřebu obout tenisky a vyběhnout ven, utéct tomu tlaku a smutku. První výběh mi uvolnil tělo a dal mi prostor pro hluboké nadechnutí. Následoval další výběh a příjemné pocity se násobily. Věděla jsem, že jsem na „cosi“ přišla.

Prvním darem se pro mne stal pravidelný běh. Stal se nedílnou součástí mého života. Díky nalezené lásce k běhu se mi zlepšilo zdraví a také jsem ve 44 letech stála poprvé na „bednách“. Závodění mne obohatilo o nové přátele i zkušenosti z čestného boje.

Druhým darem byl nový okruh mých kolegů, řada z nich se stala mými přáteli. To je skvělé. Obohacují můj život a tenkrát mi v mém těžkém období ukázali, že dokáží člověku podat ruku.

Třetím darem pro mne bylo určité zpomalení, které mi umožnilo vidět věci jasněji. Do dneška ráda na tento rok vzpomínám.

Možná vám letos COVID zamával se životem jako mně kdysi něco docela jiného, ale stejně neústupného. Stojíte před troskami své firmy nebo řešíte situaci v mezilidských vztazích. Prosím, mějte ostřejší zrak, než jsem měla tenkrát já. Prohlédla jsem až za pár let.

A co mne tedy moje čerstvé setkání se zlem naučilo dnes?

Říkala jsem tři dary?

Tak pojďme rekapitulovat:

1. Upravila jsem si některé texty na svých webových stránkách, patrně byly málo srozumitelné.
2. Procvičila jsem si techniku selektivní ignorace. Vnímám to, co je pro mne a můj život důležité.
3. Poznala jsem na vlastní kůži okamžitou podporu skvělých lidí, včetně mého muže.

Zkušenosti a příběhy často přinášejí užitek v kurzech komunikace a při výcviku zvládání emocí. Teorie není tak účinná, využívám různé životní příběhy v kurzech: Moderní operátor, Prevence konfliktů, Kurz etiky a estetiky či Vedu tým.

Přeji advent plný radosti a lásky a pohodové poslední dny roku 2020.

Vaše veteránka Soňa