Roky se věnuji různým formám kurzů a tréninků. Významným pomocníkem jsou mi inspirativní lidé, inspirují mne také knihy osobního rozvoje nebo prostě knihy mimořádné, jiné, kde autor dokáže změnit způsob pohledu na věc nebo na svět, jak je uvedeno na přebalu knihy Bod Zlomu, o malých příčinách s velkými následky. Na knihu mne upozornil kamarád v roce 2007. Knihu jsem nepřečetla, ale doslova „polkla“. Ohromila mne. Vlastně jsem si uvědomila, jak věci autor skvěle popisuje, jak řetězí události i chování lidí. Vybavila se mi kniha Vlna od Cristophera Hyda. Katastrofický román začíná posunem pár zrníček písku sypané hráze přehrady.
Ale zpět ke knize Bod zlomu, o malých příčinách s velkými následky. Knihu jsem nechala koupit do školní knihovny a rafinovaně ji měla v dlouhodobé zápůjčce. Ráda jsem autora citovala, pracovala jsem se studenty policejní školy v kurzech na policejní škole a řešila s nimi právě kriminalitu: faktory přispívajícími jak k nárůstu, tak i k poklesu. Vysvětlovala jsem na základě autorova příběhu pokles zločinnosti v New Yorku a také pečlivý přístup vycházející z teorie rozbitých oken. Téma bezpečnosti a prevence kriminality je mi velmi blízké, protože se na prevenci zaměřuji.
Do dneška věřím v to, že když přehlíží společnost drobnější delikty, přerostou časem v prostředí, kde se zločinu začne dařit více a více. Typickým příkladem je pasivita v případě přehlížení nepořádku, znečišťování veřejného prostranství, beztrestné odhazování odpadků nebo třeba i vraků na parkovištích ve městech,… V současné době se v Brně-Židenicích někdo rozhodl ke zlomovému rozhodnutí, které rozhodně nepřispívá k pocitu bezpečí, právě naopak. Odházené vraky, které celé měsíce překážejí na parkovacích místech, začal neznámý pachatel podpalovat. Uvědomila jsem si, že pocit bezpečí občanů je v tomto okamžiku zasažen. Běžného občana z městské části Židenice napadne: „Co když se osoba zapalující vraky rozhodne zapálit i vedlejší auta, co když zapálený vrak exploduje a někoho zraní, co když přeskočí oheň na blízké rodinné domky…“ Ohořelé vraky jsou tak již týdny varovným mementem, které upozorňuje obyvatele i náhodné hosty této městské části, že je zde nebezpečno.
Teorie rozbitých oken není jen o represi a trestání za drobnosti. Vychází primárně z preventivních kroků. Jako významný faktor vnímám například viditelnou policii. Právě tato zdánlivá drobnost odradí přestupce či pachatele trestných činů od jejich páchání v místě. Lidé prostě potřebují cítit, že systém bezpečnosti a ochrany v zemi funguje. Prevence = předcházení. S oblastí prevence pracuji i ve svých kurzech, nabídku naleznete na mých stránkách: https://veteran-ka.cz/sluzby/ .
Předcházet lze kriminalitě, předcházet lze také vyhoření zaměstnanců a třeba i rutinérství. Každý lidský konflikt, delikt, útok má svůj začátek, a tak spouštěčem může být právě způsob chování nebo komunikace jednotlivce. I zde platí teorie rozbitých oken: stejně jako poházené odpadky vyvolají pocity nebezpečí v sociálně vyloučených lokalitách, působí i nevhodné chování a komunikace zaměstnanců jako startovní čára pro konflikt.
Závěrem si dovolím přidat k článku kousek svého vyprávění. Jedná se jen o malý fragment z této úžasné knihy, která si zaslouží, abyste si ji přečetli celou. Přeji vám bezpečné jaro bez vraků a nevhodné komunikace.