POVÍDÁNÍ O OPERÁTORECH V CALL CENTRECH IZS
V Policii ČR se tato specializovaná pracoviště nazývají integrovaná operační střediska. V rámci obecních a městských policií odpovídá vybavení pracovišť velikosti obcí a jejich potřebám.
V uzavřeném sále call centra republikové policie se pracuje ve speciálním režimu. Vstup je jen na povolení, pracuje se zde s taktickými informacemi, osobními daty a hlavně je potřeba chránit operátory a operační důstojníky, před hlukem a stresem. Operační důstojníci sedí u přidělených pultů s náhlavními soustavami a celý den nebo noc přijímají tísňová volání. Policisté/strážníci slouží v nepřetržitém režimu.
Nejen, že přijímají telefonáty na linkách 158 (Policie ČR) a 156 (obecní a městské policie), obratem občany informují o postupu a také přímo vysílají síly a prostředky, tedy policisty služby kriminální policie, kriminalistické techniky, dopravní policisty skupiny dopravních nehod, uniformované policisty oddělení hlídkové služby, v případě městských a obecních policií vysílají strážníky.
Stovky hovorů, které operátoři přijímají, musí profesionálně zvládnout. Každý takový policista/strážník si musí udržet bdělost a schopnost rychlého rozhodování, ve dne i v noci, na začátku služby i po 10 hodinách směny.
Již při komunikaci s oznamovatelem probíhá v jejich mozku komplexní a rychlá analýza:
A mohla bych pokračovat. Jakými znalostmi a dovednostmi musí policista/strážník disponovat, aby byl produktivním hráčem v call centru policie?
Jen stručně: operační důstojník a operátor policejní tísňové linky musí být zdatný v policejní profesi, v komunikaci, počítačově gramotný v systémech užívaných policií, píšící všemi deseti naslepo a odolný vůči stresu.
V čem je skryta zátěž?
Pohledem laika se tito policisté/strážníci přeci nemusí plahočit po ulicích měst a obcí, sedí v teple, v papučích… Musí rozhodovat okamžitě, musí nést plnou tíhu odpovědnosti za své rozhodnutí. A musí mít zastání svých velitelů.
Z praxe si vzpomínám na příběh operačního důstojníka, který předal policejní hlídce neúplnou instrukci. Opomněl jim říci, že rváči v hospodě jsou ozbrojeni noži. Několik dní jej budila noční můra, že z jeho pochybení přišli policisté o život. Tomu se říká svědomí, též zodpovědnost, ale také zkušenost a sebereflexe. Naštěstí operační důstojník přetavil tuto svoji chybu v cennou zkušenost a vytvořil si kvalitní systém kontroly vyhodnocení při předávání informací směrem k hlídkám.
I ve výše popsaném příběhu je skryto to pravé mistrovství operátorů a operačních důstojníků, jedná se o schopnost říci do vysílačky ve stručnosti vše potřebné a hlavně tak, aby policisté na ulici nebo ve vozidle vše podchytili a zužitkovali. Nic více a nic méně.
Služba na operačních střediscích je tedy mimořádně zátěžová a policisté a strážníci s sebou nesou vyšší riziko syndromu vyhoření. Vyhoření může začínat úplně nenápadně: bolestmi zad, nespavostí, nebo zvýšenou podrážděností.
Jak pracovat systematicky, jak relaxovat mezi jednotlivými hovory, čím zvýšit schopnost koncentrace po 10 hodinách služby, dle jakého klíče třídit data a získat od občanů maximum informací a jak umět i získat informace od člověka, který křičí nebo pláče?
Kurz Moderní operátor I, je profesionálním nástrojem pro výcvik personálu tísňových call center. Drobnou úpravou bývá využíván i pro dozorčí a recepční službu. Součástí celého projektu jsou příklady hovorů tísňových linek i propracované postupy přijetí hovorů, komunikace s dětmi, seniory a lidmi v různých zátěžových situacích.
Závěrem
Často až v souboji o život a zdraví doceníme pomoc a odbornost tísňových linek, respektive operátorů a operačních důstojníků. Prosím berme v úvahu, že i lidé „na tísni“ mohu být „v tísni“ a pomozme jim v jejich náročné práci, třeba jen poděkováním za jejich práci a tím, že na ně nebudeme zbytečně křičet.
Vaše veteránka Soňa